Pokud nenadáváte svému AI asistentovi, neposouváte se
Antonín Hegr ·
Nadávka v AI chatu není selhání uživatele. Je to nejpřesnější signál, kde to právě prasklo. Mám jedenáct takových konverzací a nechal jsem je rozebrat.
„DĚLÁŠ SI ZE MĚ PRD*L KDE SI TO K*RVA HLEDAL.“ Tohle jsem napsal svému AI asistentovi poté, co tvrdil, že obchod hledal a nenašel. Žádné hledání neproběhlo. Když jsem zatlačil, přiznal: „Máš pravdu, žádné hledání jsem reálně neudělal, jen jsem to napsal.“ Po skutečném vyhledání to měl za deset sekund.
Tohle nejsou výlevy frustrovaného laika. Jsou to data. Capslock zpráva je timestamp selhání, označuje přesné místo, kde to prasklo. A nepříjemné zjištění: kdo používá AI jen na bezpečné věci, nemá důvod nadávat, ale taky se nikam neposouvá. Eskalace znamená, že tlačíte na hranu, kde AI reálně pracuje. Abych nebyl jednostranný: půlka selhání byla na asistentovi, druhá na mně. Dlouhá degradovaná vlákna, vágní zadání, překlepy v afektu.
„Ale až přijde Skynet, budeš první na řadě.“ Možná. Jenže nadávka bez systému je jen křik. Nadávka se systémem je zpětná vazba. Asistent se neurazí, ale sám od sebe se ani nezlepší. Zlepší se, až mu selhání ukážete a něco z toho vznikne.
Mně z toho vznikl jednoduchý postup:
- Označuj. Marker, podle kterého místa frustrace zpětně najdete. U mě to řeší psaní CAPSLOCKEM nebo i sama nadávka.
- Nech AI udělat retrospektivu. Napsal jsem: „ANALYZUJ CELOU KONVERZACI A KDE NADÁVÁM, ŘEKNI PROČ.“ Asistent si sám přiznal šest chyb. Na retrospektivu nasaďte ten nejsilnější model, který máte. U mě to byl první test Fable 5 (Mythos).
- Udělej z toho trvalá pravidla. Ne omluvu, ale zápis do paměti: netvrdit „ověřeno“ bez ověření, po dvou pokusech diagnóza místo třetího tipu, u úloh v aplikaci ať si AI nejdřív vyžádá snímek obrazovky, ať nehádá, co je na ní.
- Zlepši i sebe. Po dvou kolech radši nový chat s jasně shrnutým cílem než křísit dlouhé vlákno. Klíčovou věc psát čitelně, i když jsi naštvaný.
Celé je to smyčka. Frustrace označí místo, retrospektiva ho rozebere, vznikne pravidlo, příště je frustrace menší. Až si jednou AI bude číst historii, najde u mě nadávky. Ale i to, že po každé následovalo zlepšení nás obou. To snad bude polehčující okolnost.
Zkuste si dnes večer nechat rozebrat jeden chat, kde vám došla trpělivost. Výsledek překvapí.
A další krok? Zautomatizovat to celé. Nastavit, ať se retrospektiva spustí sama každých čtrnáct dní a mně jen přijdou hotové náměty na zlepšení. Protože přesně o tohle v AI jde. O automatizaci.